Frýdlantské nádraží

Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Zawidówa (tehdejšího německého Seidenbergu), začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873. Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření. Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant. (zdroj: Wikipedia)

Přírodní podmínky

Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v okolí již od dob středověku. Záplavy zde jsou navíc časté, vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702, dále 1804 a 1858. Povodně oblast zasáhly i roku 1897, stejně jako během 20. století anebo na počátku tohoto století v letech 2002 a 2010.

Povodeň rozsahem podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958; na počátku letních prázdnin tehdy deště trvající tři dny způsobily rozsáhlé záplavy, během nichž vystoupila voda ve Frýdlantě do výše 360 centimetrů. Odnesla mimo jiné starý dřevěný splav pod zámkem a podemlela násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu. (zdroj: Wikipedia)

Pád lokomotivy do Smědé je železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 na severu České republiky, jihovýchodně od Frýdlantu. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů a voda násep tratě z Liberce do Frýdlantu a Zawidówa, kolem něhož řeka v těchto místech protéká, podemlela. Tíhu projíždějícího osobního vlaku vedeného parní lokomotivou číslo 354.109, zvanou "Všudybylka", poškozený úsek nevydržel a sesunul se. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na kola. Vlivem skutečnosti, že zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si i tak vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě včetně malého chlapce, příbuzného jednoho ze železničářů. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost, na níž nenese nikdo vinu, a policejní vyšetřování proto bylo zastaveno.

V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a této železniční události se věnuje jedno z osmi zastavení naučné stezky, kterou zde nechalo v roce 2017 město Frýdlant zbudovat. (zdroj: Wikipedia)

V červenci roku 1979 přijel z Bílého Potoka na frýdlantské nádraží poslední osobní vlak vedený motorovým vozem řady M 131, nazývaným železničáři Hurvínek. Tyto vozy jezdily na drahách ve Frýdlantském výběžku od června 1955. Nahradily je elegantní motoráky řady M 152 (810) z vagonky ve Studénce. (foto J. Gregovský)

zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900/2000

pozn. V současnosti zde jezdí na pravidelných vlacích MV řady 840 (popř. 841) Stadler RS1 RegioShuttle. "Regiospider"(autor dovětku Tomáš Šreiber )