janku.tom@seznam.cz

Jítrava 

13.11.2021
1905 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1905 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
1955 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
1955 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
Jítrava, vlevo Kostelní vrch
Jítrava, vlevo Kostelní vrch
Jítravský kostel sv. Pankráce
Jítravský kostel sv. Pankráce
Památný strom jírovec maďal u č.p. 20
Památný strom jírovec maďal u č.p. 20

Jítrava (německy Deutsch Pankraz) je část obce Rynoltice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Leží pod Ještědsko-kozákovským hřbetem na horním toku Panenského potoka asi 2,5 km severovýchodně od Rynoltic. Při sčítání lidu roku 2001 měla Jítrava 82 domů a 137 obyvatel.

Na severozápadním konci vsi se nacházela osada Feldhäuser (též Sechshäuser), zaniklá po druhé světové válce.

Historie

Jítrava je poprvé uváděna roku 1370 pod jménem Ditherivilla, později Dittersdorf nebo Dittrichsdorf. Za husitských válek však byla vypálena a později musela být založena znovu, tentokrát pod jménem Pankratz. Český název Jítrava je doložen v roce 1848, ve stejné době měla obec 159 domů a 1 082 obyvatel. Do roku 1878 pracovalo mnoho obyvatel vsi jako kameníci v pískovcových lomech na Vysoké nebo ve vápencových dolech na Ještědském hřbetu.

Pamětihodnosti

kostel sv. Pankráce - barokní kostel z roku 1710 a polygonální kaple z roku 1737. Kostel vyhořel po zásahu bleskem 8. dubna 1868, vzápětí byl však znovu postaven.
  • socha sv. Václava
  • socha sv. Jana Nepomuckého

Přírodní památky

  • Velký Vápenný (790 m) je vrch v Ještědském hřebeni, ve kterém jsou bohatě zdobené vápencové jeskyně, z nichž největší je Západní jeskyně. Tyto veřejnosti nepřístupné jeskyně jsou hnízdištěm netopýrů, a jsou spolu s přirozenými společenstvími bučin chráněny jako přírodní rezervace.
  • Bílé kameny (také Sloní kameny) je státem chráněná přírodní památka na úpatí vrchu Vysoká.
  • Havran, též známý jako Havran u Jítravy, je mohutná skalní věž při silnici v Jítravském sedle, která se však nachází již na katastrálním území Bílého Kostela nad Nisou.

(zdroj: Wikipedia)

zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
Skalní věž Havran u Jítravy
Skalní věž Havran u Jítravy
Přírodní památka Bílé kameny
Přírodní památka Bílé kameny
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Václava před domem č.p. 164
Socha sv. Václava před domem č.p. 164
Jitrava - Pokrok nezastavíš aneb zateplujeme (foto Jan Mikulička)
Jitrava - Pokrok nezastavíš aneb zateplujeme (foto Jan Mikulička)
Vrakoviště v Jítravě v roce 1945 (archiv David Šolc)
Vrakoviště v Jítravě v roce 1945 (archiv David Šolc)
Jítrava Na této pohlednici vidíme domky v dolní části vsi, za nimiž v pozadí vyniká kostelík sv. Pankráce. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz)
Jítrava Na této pohlednici vidíme domky v dolní části vsi, za nimiž v pozadí vyniká kostelík sv. Pankráce. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz)

Okolí hostince Na Větrníku u Jítravy


Pohlednice z roku 1917 zobrazuje zájezdní hostinec Na Větrníku; tak bylo do češtiny převedeno jeho původní jméno. Hostinec stál v Jítravském sedle na hřebeni Ještědského hřbetu, a tím i na rozvodí Severního a Baltského moře, v místě, kde se ke staré říšské silnici připojuje silnice z Chotyně. Dům byl zbourán v 50. letech minulého století. Na zelené značkované cestě leží nedaleko i Bílé (také Sloní či Velbloudí) kameny, Přírodní památka je tvořena měkkým, téměř bílým kaolinizovaným pískovcem, který oblým skalám propůjčil jméno. Bílé kameny, podobně jako v kruhu zobrazená skála Havran, leží pří dávné geologické, tzv. lužické poruše. Havran leží na opačné straně, jihovýchodně od sedla, a je tvořen, podobně jako sousední Malý Havran a další menší skalky v okolí, hrubozrnným pískovcem - slepencem. Vrchol skály je přístupný turistům, 43 m vysoká údolní stěna pouze horolezcům.

Share