Lázně Libverda
Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 430 obyvatel a je tu mateřská a základní škola.
Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově.
Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes
Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde
(1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda
(1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda
(z roku 1854).
Historie
První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody.
O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen - Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840-1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou, a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.
Přírodní poměry
Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ-západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.
Pamětihodnosti
- Výletní restaurace Obří sud
- Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783-1808) hlavní areál je z roku 1964
- Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
- Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
- Vyhlídky nad Libverdou
- Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
- Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
- Přírodní památka Klečoviště na Smrku
- Přírodní park Peklo
- Meteorologický sloup z roku 1890
(zdroj: Wikipedia, foto z archivu R.Jelínka a https://www.portafontium.eu )
LÁZNĚ LIBVERDA SE PŘEDSTAVUJÍ
Jedny z mála lázní Libereckého kraje leží v malebné kotlině v podhůří Jizerských hor. Na jedné straně kotliny jsou Hejnice a na druhé Nové Město pod Smrkem Trochu zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, které zase vychází ze spojení "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově Vítejte v Lázních Libverda a pojďte je s námi objevit .
Zdejší minerální prameny s léčivými účinky jsou známé už z dob třicetileté války, kdy si ji na svá válečná tažení nechal posílat slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Samotné lázně ovšem vznikly až ve druhé polovině 18. století. Nejstarším pramenem byla Boží voda, další postupně získávaly jména členů rodiny Clam-Gallasů. Proto se prameny jmenují: Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův Lázně navštívili například císař Josef II., Carl Maria von Weber, Josef Jungmann či Franz Kafka.
A jak je to s lázněmi v dnešních časech? Samozřejmě stále fungují, specializují se na léčbu kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku a nemocí pohybového aparátu i wellness pobyty. Koupele v minerální vodě, bohaté na železo a kysličník uhličitý, doplňují minerální pitné režimy a další procedury. V lázních ale můžeme i jen tak relaxovat a prohlédnout si kolonádu i klasicistní a empírové lázeňské pavilony.
Nad lázněmi se nachází ještě jedno lákadlo - výletní restaurace Obří sud. Pro lázeňské hosty byl postaven již v roce 1931. Pozoruhodná stavba ve tvaru sudu o délce 14,15 m, výšce 11,4 m a šířce 10,5 m vznikla podle projektu Stefana Hausmanna. Vydat se k němu můžete po schodech, jež začínají nedaleko kolonády. A mimochodem, není to jediná budova s takto zvláštním tvarem. Ještě jeden obří sud naleznete nedaleko Liberce na vrchu Javorník.
Kam se vydat na výlet v okolí! To je jasné, na nejvyšší horu Jizerek, na SMRK. A nadmořskou výškou 1 124 metrů se tyčí nad všemi vrcholky široko daleko! Lehčí výlety doporučujeme na vycházkových cestách kolem lázní. Objevíte celou řadu vyhlídek s dřevěnými sochami, zajímavým výletním cílem je poutní areál s bazilikou Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Už jsme Vás k návštěvě nalákali? Že ještě ne? Více informací najdete na webech www.laznelibverda.cz, samozřejmě na webu turistické destinace Jizerské hory - https://www.jizerky.cz/ Foto: AZ fotky, Matyáš Gál
Léčba
Kyselka
oplatky
