Pověst o vzniku Hodkovic

Z pozůstalosti bývalého školního inspektora F. K. Langa (ale i z jiných pramenů), se dozvídáme, že: "... na pokraji hvozdů žili osadníci, kteří přišli z vnitrozemí a jejichž hlavním úkolem bylo chránit zemskou hranici, případně stezky, které vedly přes hranici. Osadníci měli udržovat schůdnost a bezpečnost cest a pomáhat tak hlavně obchodníkům. To byli zřejmě první osadníci Hodkovic. Založili malou osadu v té části dnešních Hodkovic, které se říká Dolánky. Kultovním místem, kde docházelo k uctívání bohů, tzv. "božiště", bylo v dnešních Boženicích. V obou případech byl důvodem zřejmě bohatý zdroj výborné pitné vody. Z pozůstalosti F. K. Langa se dále dozvídáme, že osada byla původně nepatrná, tvořilo ji asi šest chalup a obývala ji rodina Hodkova. Jméno příslušníků této rodiny a potom i rodu "Hodkoviců" dostala i osada Hodkovice..." Pověst vypráví, že v dávných dobách, když ještě v místě, kde nyní stojí město Hodkovice, stálo několik uhlířských chalup uprostřed hustých lesů, tak v této době si vyjel český kníže (zřejmě Břetislav I.) na lov. Na lovu byl přepaden ohromným medvědem a život mu zachránili uhlíři, kteří v milířích pálili uhlí a rychle přišli na pomoc. Zachráněný kníže z vděčnosti uhlíře bohatě odměnil a nařídil, aby byla vykácena větší část lesa a založena zde osada, jejíž obyvatelé měli chránit bezpečný průchod po stezkách. Černý medvěd v bojovém postavení se potom na základě této pověsti dostal na štít znaku města Hodkovic. Akademický malíř Zdeněk Burian namaloval podle této pověsti obraz. Kdy ale byla tato obec povýšena na město, a kdy byl udělen městu znak, se přesně neví, protože požár v roce 1806 zničil téměř celé město a s radnicí shořel i městský archív. Jediným možným přiblížením doby udělení znaku je existence a otisky dochovaných městských pečetí.

V roce 1808 císař František I. potvrdil Hodkovicím dřívější městská práva a již dříve udělený městský znak, který navíc doplnil nad štítem (jako ozdobu) o zlatou hraběcí korunu. Dr. Halwich "Zur Geschichte der Stadt Liebenau" uvádí první zmínku o Hodkovicích z roku 1142, kdy "Miroslav" (Miroslaus) založil v Sedleci klášter a obdařil jej mnohými statky. Vazba na klášter v Sedlci je patrná i z toho, že v Hodkovicích máme kostel sv. Prokopa, což byl patron cisterciáků. Střediskem kultu sv. Prokopa se stal až do husitských válek Sázavský klášter. Že se jednalo o součást, dnes by­chom řekli širší "akce", o tom svědčí celý pás kostelů a kaplí cisterciáků, vedle Hodkovic např. Zásada, Záhoří u Železného Brodu, Jablonec n. J., Nová Ves u Lom­nice, Čistá u Nové Paky aj.

Sousední Rychnov má také vazbu na cisterciáky, tentokrát z Mnichova Hradiště. Jejich řád uvedl do oblasti současného Rychnova nejvyšší komoří českého knížete Soběslav Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, kteří byli největšími feudály od středního Pojizeří až hluboko do Lužice. Jejich archivy ale vzaly za své při obléhání kláštera a jeho k jejich zničení došlo v roce 1420. Zakladatelem Rychnova měl být podle pověsti jakýsi rytíř, který se vracel se svojí družinou z křižáckého tažení (třetí výprava křižáků do Jeruzaléma za účasti slovanských bojovníků proběhla v letech 1189 - 1191). Jazykovědci, kteří se zabývají vznikem místních jmen, se přiklánějí k tomu, že tímto neznámým "rytířem" mohl být muž jménem Řichna (Richna)., proto Rychnov. Nově založené obce často nesou jméno po nějaké osobě. Např. Bohdalovice-Bohdal, Držkov-Držek a i Hodkovice-Hodek

zdroj: https://www.hodkovicenm.cz/cs/mesto/povesti-z-hodkovic/povest-o-vzniku-hodkovic.html