Zdislava

25.10.2021

Zdislava

Zemědělská obec na úpatí severozápadních svahů Ještědského hřbetu. Rozkládá se po obou ořezích Zdislavského potoka, který - pod původním jménem Schónbach (Krásný potok) - propůjčil německé jméno celé obci.V 18. století se konala hojně navštěvovaná procesí k sošce Madony ze 17. století tu uctívali poutníci ve zdejším kostele sv. Jana Křtitele, který svou dnešní podobu získal v letech 1725-30. Na dvoře statku č.p. 46 byl postaven roku 1766 pomník, jehož vytesaný nápis "Josephus 2. Imperator hic loci sedit in via" latinsky zvěstoval, je 30. června toho roku "na tomto místě cestou prodlel císař Josef II". Pětadvacetiletý panovník se zde zastavil při své cestě z Hrádku n. N. přes Lemberk do Liberce. Cestu konal rok poté, co byl zvolen za císaře Svaté říše římské národa německého. Pohlednice byla odeslána roku 1899.

Zdislava - hostinec Německý dům (archiv V.Hájek)
Zdislava - hostinec Německý dům (archiv V.Hájek)

Zdislava (německy Schönbach)

je poprvé zmiňována roku 1364 pod jménem Krásný Potok (Schönbach). Podle místní kroniky byl prvním domem v obci kovárna (dnešní dům čp. 28), kde se dolovala železná ruda. Mezi nevýznamnější události obce patří návštěva císaře Josefa II. roku 1766. Roku 1870 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Roku 1900 byla zprovozněna železniční trať Teplice - Liberec se zastávkou ve Zdislavě. V roce 1906 získala obec znak a status městysu. Současný název dostala roku 1946 podle paní Zdislavy z Lemberka. V 70. letech 20. byla Zdislava přičleněna k sousední obci Křižany, ovšem v roce 1990 se opět osamostatnila. Od 19. října 2016 je Zdislava opět městysem. Autorem nového znaku a vlajky je heraldik Stanislav Kasík. (zdroj: Wikipedia)

https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
hostinec "U pomníku císaře Josefa" (archiv Aleny Babínové)
hostinec "U pomníku císaře Josefa" (archiv Aleny Babínové)
hostinec "U pomníku císaře Josefa" při demolici (archiv Aleny Babínové)
hostinec "U pomníku císaře Josefa" při demolici (archiv Aleny Babínové)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
archiv Alena Babínová
archiv Alena Babínová
Chalupa je asi bývalý Škvor a následně Borůvka (archiv Aleny Babínové)
Chalupa je asi bývalý Škvor a následně Borůvka (archiv Aleny Babínové)
archiv Alena Babínová
archiv Alena Babínová
archiv Alena Babínová
archiv Alena Babínová
aktuální stav v lednu 2022 (foto Alena Babínová)
aktuální stav v lednu 2022 (foto Alena Babínová)
Zdislava čp.73 (archiv Jindřich Belling)
Zdislava čp.73 (archiv Jindřich Belling)
Zvony pro kostel sv. Jana Křtitele Schönbach (Zdislava) (archiv Jindřich Belling)
Zvony pro kostel sv. Jana Křtitele Schönbach (Zdislava) (archiv Jindřich Belling)

Zdislava

Půl století stará černobílá pohlednice zobrazuje dolní část zemědělské obce rozložené po obou březích Zdislavského potoka na jihozápadním úpatí Ještědského hřbetu. Barokní kostel sv. Jana Křtitele byl dokončen roku 1730 a uchovával cínovou křtitelnici z roku 1650. Na hřbitově je barokní márnice z 18. století.
Koncem 18. století byl zdislavský kostel cílem mnoha náboženských procesí k zázračné sošce Panny Marte. Zdislava byla i známou tržní vsí s pískovcovým mariánským sloupem ze 17. století. Do dvora hostince "U pomníku císaře Josefa" chodili návštěvníci obce obdivovat kamennou pyramidu, která připomínala, že císař Josef II. se tady 30. června 1766 při své cestě do Liberce zastavil a občerstvil se vodou, chlebem a smetanou.

hostinec "U pomníku císaře Josefa" při demolici (archiv Aleny Babínové)
hostinec "U pomníku císaře Josefa" při demolici (archiv Aleny Babínové)
strop kostela (archiv Aleny Babínové)
strop kostela (archiv Aleny Babínové)
Zdislava v roce 1954 (archiv V,Hájek)
Zdislava v roce 1954 (archiv V,Hájek)
archiv Alena Babínová
archiv Alena Babínová
Křížek pod přejezdem (archiv Alena Babínová)
Křížek pod přejezdem (archiv Alena Babínová)
rok 1971 - Tak nejprve křtitelnice a má prateta (archiv Aleny Babínové)
rok 1971 - Tak nejprve křtitelnice a má prateta (archiv Aleny Babínové)
foto Alena Babínová
foto Alena Babínová
Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy (Liberecký kraj) doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí (foto Petra Vejvodová)
Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy (Liberecký kraj) doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí (foto Petra Vejvodová)