Villa Anna

později pošta, dnes hotel Central

Vedle Effenbergera nabízel lahvové pivo turistům Jizerských hor a návštěvníkům lázní taktéž majitel hotelu Villa Anna - Eduard Huss.

(zdroj: https://www.stare-lahve.cz/hotel-koruna-adolf-effenberger-v-laznich-libverda/ )

Libverdský zámeček, kde frýdlantské panstvo trávilo letní období. Úředníkům byl určen dům zvaný Turecká hlava. Časy se mění: dnes je u Turka ředitelství lázní a v zámečku Clam-Gallasů se provádí elektroléčba. Od roku 1847 vedla z Frýdlantu do Libverdy řádná silnice. Právo nazývat se Lázněmi získala obec Libverda roku 1906, titulem "Státní" lázně až v roce 1936. (odesl. 1915)

(zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Zámeček Lázně Libverda je klasicistní stavba, kterou si nechal roku 1816 vystavět hrabě Kristián Filip Clam-Gallas. Podle jiných zdrojů tomu však již byla okolo roku 1800. Tento údaj lze považovat za pravděpodobnější, protože Kristián Filip Clam-Gallas roku 1805 umírá a nemohl by tedy 11 let po své smrti začít se stavbou zámečku.

Dnes je objekt využíván jako jeden z lázeňských pavilónů a jeho stavba je památkově chráněna.

Popis stavby

Jedná se o budovu obdélníkového půdorysu o rozměrech přibližně 22 × 11 metrů. Budova je dvoupatrová a je zakončena mansardovou střechou. Fasáda je členěna pilastry, obdélníkovými okny a zdobnými vpadlými poli. Střed zámeckého průčelí, které směřuje do zámecké aleje, je zakončen trojúhelníkovým štítem s vázami. Na jižní straně se ve střeše nachází fronton s Clam-Gallasovským erbem.

Stavbu doplňovala hospodářská budova (dnes číslo popisné 113) se stájemi (s místem pro 52 koní) a s kočárovnou (s místem pro 20 kočárů). Budova byla postavena na podkovovitém půdorysu se třemi křídly, jež tak plnila i funkci nádvoří. Panstvo zde se svými hosty pravidelně trávilo letní měsíce, což popularitu obce zvyšovalo. Proto se na počátku 19. století těšilo místo značnému zájmu zámožných společenských vrstev.

Vlivem mnoha přestaveb, kterými budova prošla kvůli přizpůsobení se potřebám lázní, se zcela změnil vnitřní ráz i dispozice obou staveb.

Historie stavby

Lázně Libverda v roce 1909 a 13.6.2000

Na základě Schwenckfeldtova příznivého hodnocení se "libverdská voda" stala základem koupelí majitelů panství. O dvě stě let pozdějí vyrostly v blízkosti pramenů lázeňské domy, kolonáda i letní zámek Clam-Gallasů. K nejstarším objektům s léčebným posláním patřil v Libverdě dům Helm (na staré pohlednici). Právě v něm strávil v létě roku 1814 tři týdny proslulý hudební skladatel Carl Maria von Weber. Po požáru v roce 1911 byl dům zbourán a na jeho místě pak vyrostl nový, modernější objekt, Novodobý název lázeňského domu Ostrava ovšem nemá žádnou vazbu na náš kraj.

zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva Petr Kurtin, 2001

Rekreační zařízení "SMRK" 

Kolem roku 1902 byly nad levým břehem Libverdského potoka vybudovány pro honoraci tehdy módní tenisové kurty. Roku 1936 se na nich prý odehrávala i mezinárodní soutěž v "lawn tennisu". Tmavá budova za kurty je clam-gallasovský zámeček, vpravo je hotel Zum Helm. Pohlednice je z roku 1906, v době jejího odeslání (15. 3. 1918) hotel již sedm let neexistoval. (1906)

(zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Ukázkou ze sbírek ve dnech volna se pokoušíme alespoň trochu potěšit velectěné publikum....tentokráte z Jizerských hor...Adolf Effenberger vlastnil ve 30.letech velmi prosperující hotel Koruna v oblíbeném letovisku Lázně Libverda, kde se taktéž stáčela místní kyselka.

(zdroj:https://www.stare-lahve.cz/hotel-koruna-adolf-effenberger-v-laznich-libverda/ )

Lázně Libverda v roce 1930 a 17.3.2015

Libverdský Parkhotel postihl stejný osud, jaký potkal hotel Perun v sousedních Hejnicích. Z překrásné stavby s ozdobným hrázděním a okolní zahradní restaurace zbylo jen pár stromů. Zajímavé je, že povinnost od roku 1924 označit pohostinství i českým názvem splnil provozovatel Parkhotelu uvedením názvu Zahradní hotel. Ten se ovšem ani u českých hostů neujal a po válce byl podnik přejmenován na Parkhotel U Českého Iva. Po léta nepoužívaný objekt v srpnu 2004 při neopatrné hře s ohněm zapálily děti a značně poškozený Parkhotel byl poté zcela odstraněn.

(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes, 2016)

Pohlednice z roku 1927 ukazuje východní část Libverdy od Obřího sudu k Paličníku (vlevo). Budova vpravo dole je Parkhotel, postavený kolem roku 1920 na místě vyhořelé kovárny. Stál při silnici do Nového Města pod Smrkem. Hotel měl 18 hostinských pokojů a vlastní orchestr. Sloužil hostům ještě dlou válce, ale 25. srpna 2004 vyhořel zbourán. (1927) 

(zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko , 2009)

Fotografie požáru Parkhotelu odpoledne dne 25.08.2004.
Požár byl údajně založen dětmi, které do nepoužíváného objektu
vnikly a při neopatrné hře s ohněm ho zápálily .(zdroj:  https://www.frydlantsko.com )

Restaurace Marienquelle

Lázně Libverda — cukrárna

Když v Lázních Libverda začnete přibírat na váze, není to tloušťka a už vůbec za to nemůže proslulá místní cukrárna. Je to jen a jen důsledek požívání místní léčivé vody. Jestli mi nevěříte, podívejte se na střechu Eduardova zřídla — tam sedí kohout, který se o založení lázní zasloužil. Kdysi tady v divokém údolí žil jen osadník, který měl hejno slepic a kohouta. Kohout byl veliký a silný a dožil se snad dvacetí let. Osadníka zajímalo proč, a přitom zjistil, že kohout chodí pít do bažiny za chalupou. Udělal tam studánku a začal z ní pít taky. A ejhle, on i všichni, kteří to zkusili, začali přibývat na váze a měli velkou sílu. Pověst o tom se rozletěla do kraje, a tak vznikla Libverda.
zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmanovou a dobovými pohlednicemi, 2012