Trávník

03.02.2021

archiv Jaroslav Freier

Pohled na Trávník.

Místní část Trávník je podhorská ves na východním úpatí Trávnického vrchu v Lužických horách. Podle starého názvu (r. 1391 jako Krazhart) se usuzuje na vznik osídlení v souvislosti se sklářskou hutí. Později zde převládalo tkalcovství. Je zde pozdně barokní kostel. V okolí je barokní kaple sv. Rodiny z 2. pol. 18. století. Jižně od obce je sloup se soškou P. Marie. V současnosti slouží obec Trávník k rekreačním účelům.

Toto je pohled na "náves" v Trávníku ze silnice od Cvikova ze zatáčky v kopci pod hájovnou.Ten patník s čtvercovým otvorem tam ještě nedávno stál. Silnici pamatujeme jako štětovanou a prašnou, ale dobře udržovanou cestáři, kteří tehdy bydleli v místě. Na první pohled se obraz příliš neliší oproti dnešku. Domy na fotografii stojí do dnešní doby, pouze chybí stodola za statkem vpravo. Jsou vidět dvě zajímavosti. Vpravo od kaple stojí věž zděného transformátoru, která byla zbourána při rekonstrukci elektrické sítě, někdy ke konci osmdesátých let minulého století. Před ní je další věž ze dřeva, která pravděpodobně sloužila jako sušárna hadic místních hasičů. Pokud si obrázek zvětšíte, tak v levém rohu je vidět obrys tehdejší Dűnnebierovy hospody na dnešní otočce.

Zato fotografie části návsi v Trávníku je asi mnohem staršího data. Podle oblečení žen, kráčejících po silnici zřejmě do koloniálu (druhý dům zleva, který zakrývají stromy), bychom odhadovali její vznik na dvacátá léta minulého století nebo ještě dříve. Je to pohled ze zahrady domu č. 2. Chaloupku úplně vlevo nikdo nepamatuje. Nezaznamenala jí ani letecká fotografie z r. 1938. Je možné, že jde o výminek k domu, který donedávna patřil rodině Šafaříků. Mezi chaloupkou a domem č. 25 s koloniálem vede cesta do dolního Trávníku. V pozadí, v zatáčce silnice, stojí dům tehdy s　čp. 24. Byl zbořen na konci čtyřicátých let. Byla v něm funkční pekárna s pekařstvím. Nejstarší z nás si ji pamatují ještě v provozu.Tento dům stál přesně nad hranou koryta potoka na dnešní otočce. Za ním stál Dűnnebierův hostinec (tehdy čp. 23), jak jsme uvedli výše. Vpravo od silnice stojí dnešní dům s čp. 3. Byla to velká roubená chalupa, která byla později na fasádě pokryta prkny a částečně vyzděna. Na srovnávací fotografii ze současnosti je vidět, jak se vzhled této části návsi změnil.

Dnešní pohled.

Další starou fotografií je chalupa čp. 87, fotografovaná přibližně z　místa, kde dnes stojí polorozpadlý kravín. Liší se od té současné jen tím, že všechny stromy, které na obrázku chalupu obklopují, dnes neexistují. Není zde ani lípa, která je z dnešních stromů nejdominantnější. Ještě na počátku 90-tých let převládala v　Trávníku a Naději pole, tak jako je to vidět na těchto starých fotografiích. Klasická zemědělská produkce se v　posledních dvaceti letech změnila na pastvinářství. Tím se změnil i kolorit dnešní krajiny.

Dnešní pohled.

Na poslední staré fotografii je pohled na školu, v pozadí je začátek Naděje. Vpravo od školní budovy je překrásně tvarovaný strom, který dnes neexistuje. Chaloupku v popředí vidíte v původním stavu, jak vypadala než byla její fasáda nedávno zcela rekonstruovaná. Cesta vpravo před ní vedla do polí ke hřbitovu a do dolní Naděje. Ve srovnání s dneškem byly všechny meze nezarostlé a často nebyly ani ploty kolem pozemků. Tráva se vysekávala a zkrmovala. Na pravém okraji fotografie z dnešní doby stál ještě počátkem roku 2010 vzrostlý les. Po "tornádu" v květnu 2010 lehl, zbylo pár stromů na špičce.

Dnešní pohled.

Trávník (archiv Martin Hájek)

Silnice z Naděje do Trávníku, kolem čtrnáctky a nadějské kaple. Domy na pravé straně jsou první v katastru Trávníku. (archiv Adam Novák)

Trávník - kdysi také Kratzhart, Glasert a Sklenařice..

Trávník (archiv J.Freier)

Hostinec - Dünnerbier (v překladu jemné nebo řídké pivo) Zbořen jako poslední v řadě v roce 1960.

Mergthalerstrasse - Mařenická ulice

Kaple sv.Jana Křtitele z r.1802

Trávník (archiv J.Freier)

Kdysi i Trávník měl školu...a dokonce dvě!

Současná podoba starší školy v Trávníku, č.p.64

Původní název: Volksschule Glasert
Trávník čp. 64
Rok postavení: 1798
V Trávníku je zmiňována škola již v roce 1784, a to v soukromém domě čp. 37.
Pozdější škola čp. 64 byla obcí Trávník postavena v roce 1798. Na její stavbu bylo pozemkovou vrchností poskytnuto dříví a celkové stavební náklady vynaložené z obecních prostředků činily 422 zlatých 8 ¾ krejcarů.
Ty obec z valné části pokryla výnosem z prodaných pozemků. Poté, co budova v 70. letech 19. století přestala kapacitně dostačovat rostoucímu počtu žáků, bylo rozhodnuto postavit novou školu (1878/79) a objekt čp. 64 byl po jejím otevření odprodán rodině řídícího učitele Ohmeho.
V současnosti je nadále v soukromém vlastnictví.

Zdroj:KOCH, Daniel: Heimatkunde der Gerichtsbezirke Deutsch-Gabel und Zwickau i.B., 2. vyd., kol. r. 1925
REICH, Eduard: Geschichte des Schulwesens im Bezirke Deutsch-Gabel, 1937

Původní název:Volksschule Glasert
Trávník čp. 82
Rok postavení: 1879
Po vyčerpání prostorových kapacit v dosavadní škole čp. 64 přiškolením osady Hoffnung (dnešní Naděje) a pěti odlehlých domů obce Mařeničky se obec Trávník v 70. letech 19. století rozhodla postavit novou školní budovu.
Subvenci ve výši 2.000 zlatých k tomu účelu získala obec ze zemských prostředků na základě přímluvy tehdejšího zemského místodržitele Philippa svobodného pána Webera von Ebenhof.
Pro novou, dvoupodlažní kamennou školu byl vybrán pozemek na okraji obce při silničce do osady Hoffnung (Naděje).
Její stavba proběhla v letech 1878-1879 nákladem 12.000 zlatých. Škola byla slavnostně vysvěcena 14. září 1879 a o dva dny později bylo zahájeno vyučování.
V roce 1908 byl do školy zaveden vodovod,
v roce 1926 byla elektrifikována a opatřena novými školními lavicemi. Škola byla zrušena koncem 60. let 20. století.
Zdroj:
KOCH, Daniel: Heimatkunde der Gerichtsbezirke Deutsch-Gabel und Zwickau i.B., 2. vyd., kol. r. 1925
REICH, Eduard: Geschichte des Schulwesens im Bezirke Deutsch-Gabel, 1937
Text: Tomáš Novák

Dnešní podoba novější školy v Trávníku, č.p. 82

Franz Xaver Schier

Dobový snímek Schierova domu v Praze na rohu Staroměstského náměstí a Pařížské ulice

Zámeček v Trávníku spousta z vás zná. Ale víte, kdo byl jeho původním majitelem?...................

Franz Xaver Schier byl velmi úspěšným velkoobchodníkem s vínem, stavitel významných domů a dokonce i obchodní rada.

Narodil se v roce 1862 v Trávníku č.p.1 - na této adrese jeho otec provozoval místní hostinec.V roce 1892 přebírá firmu "Jos.Oppelta synovec" a této firmě se jeho přičiněním dále značně dobře daří.

V roce 1911 se ožení a o čtyři roky později začíná se stavbou sídla v Trávníku.V roce 1929 umírá a je pochován na místním hřbitově.

Po jeho smrti jeho manželka Otilie bydlela částečně v Trávníku i v Praze - dle informací velmi milá a štědrá žena.Údajně zřídila během války v zámečku lazaret.Umírá koncem roku 1945, pohřbena zřejmě také v Trávníku v hrobce svého manžela.

foto F.X.Schiera a zkrácené info:pan Miroslav Knopp

Zámeček v Trávníku. Jiří Walter - Opět trocha historie. Podkrovní byt u nás měla pronajatý v 70.-90. letech babičina kamarádka baronka Kristina von Schebek. Ta pocházela z rodiny vekoobchodníka se sklem Zintnera. Provdala se za starého pána barona Adolfa von schebek, což byla rodina, která vystavěla Severozápadní dráhu. Za to dostal tento rod šlechtický titul od císaře Františka Josefa I. Odkud se přesně znaly nevím, ale babička vyprávěla, že jezdila do toho zámečku na návštěvy, prý vlakem do Svoru a pak pro ní poslali drožku. Schebkovi vlastnili zámek Zruč nad Sázavou a další usedlosti. Možná, že se velkoobchodnické rodiny znaly, nevím. Baronka musela být zamlada opravdu krásná, ještě v 90. letech chodila do restaurace Sever na obědy pěšky. Možná si ji otec pana Fraiera pamatuje.